Sacharidová superkompenzace
Jelikož sacharidy představují efektivnější palivo pro aerobní obnovu ATP (=adenosintrifosfát), jejich dostatečné zásoby jsou důležitým předpokladem vytrvalostního výkonu. Zásoby sacharidů, který je v organismu uložený ve formě glykogenu ve svalech a játrech, jsou závislé především na jejich příjmu potravou. Při jejich nedostatku nedokáže organismus obnovit zásoby vyčerpané vytrvalostním zatížením, zvýšením příjmu sacharidů (těstoviny, obilniny, chléb, brambory, rýže, sladké ovoce, med) na úkor tuků vede v průběhu několika dní k zvýšení množství glykogenu téměř na dvojnásobek.
Ještě výraznější zvýšení zásob glykogenu je možné, při aplikaci speciální procedúry, v rámci které se nejprve 3 dny po sobě vyčerpá glykogen intenzivním 1 až 1,5 hodinovým zatížením, při současném výrazně omezeném přísunu sacharidů. Po 3 dnech "sacharidového hladovění" jsou svalové buňky schopné při dostetečném příjmu sacharidů v průběhu dalších 3 dnů zvšit množství glykogenu až na 2,5 až 3-násobek normálních zásob a vytvořit tak předpoklady pro lepší vytrvalostní výkon. Možnou nevýhodou je, že gylkogen při ukládání do svalových buněk váže vodu (1,7-násobek vlastního množství), takovéto zvýšení zásob glykogenu vede k nezanedbatelnému zvýšení tělesné hmotnosti (někdy až 2kg). Vyšší tělesná hmotnost, soustředěná navíc především do svalstva dolních končetin, zvyšuje energetické nároky běhu, což může znamenat určitou negativní kompenzaci výhody vyplývající z vyšších zásob kvalitnějšího zdroje energie. Navíc si sportovci po takovéto procedůře někdy stěžují na nepřijené napětí ve svalech a pocit těžkých nohou. Celou procedůru je tedy třeba individualizovat opakovanými pokusy před méně významnými závody.
Na závěr je třeba upozornit, že samotné zvýšení zásob glykogenu rychlost běhu nezvýší, pouze pomohou udržet déle vyšší rychlost běhu, než se všechen glykogen vyčerpá. V ten moment už bude výkon hrazen převážně z tukových zásob, které však nejsou tak pohotové, což způsobí nutné zpomaléní běhu.
Co teda jíst?
1. fáze - bílkoviny a tuky: bílé jogurty, tvaroh, drůbeží maso, ryby, zelenina, vejce, uzeniny a další libové maso, voda, čaje, minerálky
2. fáze - sacharidy: těstoviny, rýže, brambory, chléb, džemy, kompoty, ovoce, ořechy, rozinky, džusy, slazené čaje